Na tomto místě se dozvíte odpovědi na vaše nejčastější otázky týkající se knoflíkového akordeonu či učebnice, které můžete zasílat na e-mail:
poradna@chromatika.cz
Na tyto dotazy odpovídá přímo autorka učebnice Jana Bezpalcová.
Delicia Sonorex 20 je pětiřadový akordeon v C-systému s rozsahem malé f až a3, Sonorex 19 je obdobný nástroj s B-systémem, s rozsahem malé fis až h3.
Oba nástroje mají 96 basů.
Nákresy přesného rozsahu a řazení knoflíků právě těchto dvou konkrétních akordeonů jsou použity v obou dílech učebnice pro kapitolu
"Nákres diskantového hmatníku". Sonorex 20 vidíte na fotografiích v kapitole "Držení nástroje".
Prohlédla jsem si Váš odkaz a ten akordeon vypadá pěkně, určitě je pro oba díly mé učebnice naprosto dostačující. Já sama mám kromě svého velkého koncertního akordeonu i jeden menší, na který hraji všechny možné žánry mimo vážnou hudbu, je to Delicia Sonorex 20 (v B-systému tomu odpovídá nástroj Sonorex 19), a ten má dokonce jen 66 knoflíků. Občas u něj postrádám pár tónů navíc směrem dolů, ale ty přesně Váš vyhlédnutý nástroj má (navíc má i hluboký rejstřík, kterým se dá přidat ještě jedna celá oktáva směrem dolů). Líbil by se i mně. Je to příjemná velikost a rozsah tak akorát.
Řazení knoflíků je v pořádku, Váš nástroj má úplně standartní B-systém, to, že je v jednotlivých řadách jiný počet knoflíků než na nákresu v učebnici, nemá na řazení tónů žádný vliv - tóny se opakují po oktávách stále stejně, pořád dokola. Mění se jen oktávy. Váš nástroj má podle fotografie pěkný velký rozsah, C1 bude v prostřední řadě sedmý knoflík zprava (viděno z úhlu Vaší fotografie), o oktávu níž (prostřední řada 3. knoflík zprava) potom bude malé C. Ostatní si snadno odvodíte sami.
Co se týká přehmatů a hře bez nich, myslím, že jediným řešením je stálé opakování procvičované skladby,
ovšem opakování efektivní, s důrazem na několik bodů:
- cvičit skladbu v pomalém tempu
- nepřehrávat skladbu stále jen celou od začátku do konce, ale rozdělit si ji na jednotlivé kratší úseky a ty si vždy několikrát za sebou opakovat
- soustředit se na místo, kde se přehmaty často opakují, a vycvičit si ho samostatně
- cvičit si skladbu každou rukou zvlášť
- hrát skladbu pokaždé stejným prstokladem - takový řád dodá prstům větší jistotu, prstoklad si zapište a dodržujte pokaždé stejný
Opakování je v tomto případě skutečně matkou moudrosti a při cvičení na nástroj to někdy opravdu trvá dlouho, než člověk získá jistotu.
Neztrácejte tedy trpělivost a nadšení :-)
Dobrý den, je určitě dobře, že jste se nejprve naučil hrát bezpečně v základních třech řadách.
Pomocné řady nám dávají možnost vybrat si z více různých prstokladů ten, který nám bude nejlépe vyhovovat,
a také umožňují používat stejné prstokladové postupy nebo stejné hmaty v různých tóninách. Takže můžete třeba začít
tím, že zkusíte hrát různé stupnice vždy stejným prstokladem - u pětiřadového akordeonu je to možné, stačí vždy
posunout ruku ke správnému počátečnímu tónu a používat i čtvrtou a pátou řadu.
Hraním v pomocných řadách a transponováním se podrobněji zabývám ve druhém dílu své učebnice. Takže tam naleznete různé rady a tipy.
Přeji hodně zdaru a ať Vám to hraje!
Čísla u not, takzvaný prstoklad, mají docela jednoduché vysvětlení - používají se čísla od 1 do 5 a neznamenají nic jiného, než očíslování jednotlivých prstů počítáno od palce. Pro pravou i levou ruku tedy platí: palec - 1, ukazovák - 2, prostředník - 3, prsteník - 4, malíček - 5. Je to standardní očíslování prstů, jako když počítáte na prstech, a používá se stejně třeba i u klavíru, keyboardu nebo klávesového akordeonu. Uvidíte sám, že v basech se číslo 1 nikde nevyskytne - palcem se totiž v basech nehraje. Má učebnice obsahuje prstoklady pro oba nejběžnější typy nástrojů, tedy pro B-systém (kurzívou pod notovou osnovou pravé ruky) i C-systém (nad notovou osnovou pravé ruky).
Chromatika neboli knoflíkový akordeon funguje na stejném principu jako klávesový akordeon, pouze tóny pravé ruky jsou místo do kláves uspořádány do knoflíků. Při tahu a tlaku se tedy tón nemění. Naproti tomu heligonka má při tlaku a tahu pokaždé jiný tón. Další rozdíl je v tom, že knoflíkový akordeon obsahuje všechny půltóny (proto se mu také říká "chromatika"), zatímco heligonka obsahuje jen některé tóny, a sice tóny několika málo durových stupnic, většinou jen dvou až tří, podle toho, kolik má řad (proto se jí také říká "diatonická harmonika"). Tím jsou možnosti heligonky poměrně omezené - pro některé žánry ale samozřejmě naprosto dostačující a naopak vyhovující. Na první pohled poznáte heligonku podle toho, že má v levé ruce jen velmi málo basových knoflíků - 8 nebo 12. V pravé ruce mívá nejčastěji dvě (maximálně 3) řady knoflíků.
Bohužel, knoflíkový akordeon neboli chromatika a heligonka neboli diatonická harmonika jsou dva zcela odlišné nástroje (viz. předchozí dotaz). Takže pokud hrajete na heligonku, k výuce musíte využít jinou učebnici.
Ano, možné to je a máme radost, že se podle naší učebnice už učí i v Německu, Británii
a na Slovensku tiež :)
Velmi dobré zkušenosti máme s využitím služby PayPal, která umožňuje rychle a nenákladně zaplatit učebnici z jakéhokoliv místa na světě.
Doporučená zásilka pak za vámi doputuje kamkoliv si budete přát.
V případě, že již máte zkušenosti s klávesovým akordeonem, doporučila bych Vám spíše C-systém. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že prstoklady pro C-systém se více podobají prstokladům na klávesách než u B-systému.
Ačkoli je má škola určena především pro knoflíkový akordeon, lze ji samozřejmě využít i při výuce na akordeon klávesový. Pro tyto potřeby doporučuji vyjít z prstokladu pro C-systém, který je ovšem nutné místy upravit.